Stupně a zkoušky aikido

Senpai a kohai

tradičním dojo existuje velice zvláštní vztah či systém vztahů, který se nazývá senpai-kohai (starší-mladší). Když začnete své vzdělávání v dojo, ti kdo už tam cvičí, jsou vaši starší, vaši senpaiové. Ti, kdo přijdou po vás jsou vaši mladší, a tak to zůstane bez ohledu na stupeň, věk nebo zkušenosti. Protože každý má vztah k těm nad ním nebo pod ním, zajišťuje tento systém řád pohybu věcí. Tento způsob se nazývá on-giri (dluh, povinnost, závazek). Mladší má určitý dluh, který má ke svým starším za jejich ochotu předat to, co se sami naučili. Starší má naopak povinnost k senseiovi a k dojo, aby provedl juniora zkouškami, tak jako starší sourozenec pomáhá mladšímu. Být starším, pomáhat, nakopnout bližního, když je líný, být rádcem, koučem, důvěrníkem, tím na sebe senpai bere obrovskou odpovědnost. Kohai, o kterého se staral a učil jej senpai, se stává ONJINem, člověkem pod závazkem. A staré japonské pořekadlo praví: „Život a smrt jsou lehké jako pírko, ale závazek/povinnost je těžká, těžká jako hora.“

Hlavní instruktor nebo hlava školy či systému je odpovědný za výuku učitele/senseie (i přesto, že jeho studenti se také mohou účastnit seminářů a stáží). Sensei je odpovědný za předávání informací starším v dojo, přestože mnoho mladších se instruktáže také účastní. Je ale odpovědností starších, aby učili mladší a pomohli, kdykoli je to možné. Instruktáž často není tak formální jako senseiova, častěji je dána příkladem. Tak jako každý sensei má své vlastní způsoby předávání stylu, každý starší student si nevědomky vyvíjí oblíbený způsob, jak pomáhat senseiovi. Tyto metody se stávají sub-stylem dojo. Když přijde návštěvník z jiného dojo, může pár lekcí vyučovat nebo se může pár hodin učit podle toho, kam zapadne v systému vztahů kohai-senpai.

Vztah kohai-senpai, který je založen na hlubokém respektu pro morálku a povinnost charakterizující staré Japonsko, se vine životy těch, kteří se na nich podílejí. Je to konvence, která umožňuje kohaiovi začít rozvíjet postoje, kdy se učí pomáhat a vést, které jsou nezbytné pro roli mistra a tak se recipročním způsobem zlepšuje život kohaie i senpaie.

Někdy se systém kohai-senpai může zdát komplikovaný. Mladšímu se může zdát, že jeho kroky jsou podrobovány kritice. I mimo dojo zjišťuje, že jeho chování je pod pozorným okem staršího, který jej neváhá kárat. Navzdory těmto domnělým nedostatkům funguje opravdu dobře.

Když v bojových uměních začínáte, pamatujte si to a pozorně naslouchejte radám vašich senpaiů. Jejich zkušenost je těžce získaná. Jste-li pokročilejší student pamatujte, že trénink je pouze část smyslu vašeho pobytu v dojo. Jsou tu kohaiové, kteří potřebují vaší pomoc a je na vás, abyste šli příkladem.

Dave Lowry & Tony Annesi: TRADITIONS: SENPAI AND KOHAI (SENIORS AND JUNIORS). Překlad Jaroslav Šíp

Saiten no Kijun – standardy pro zkoušky

Následující tabulka ukazuje jakých standardů musí být dosaženo na zkoušky na jednotlivé stupně

Poznámka: Na každý stupeň jsou automaticky požadovány i standardy z nižších stupňů.

Dan: stupeň pokročilého cvičení

Doslovný význam kanji pro dan zní „vytesat schody na vrchol útesu“. Zkušenější bugeisha to bude považovat za ideální popis svého vývoje. A tak to i je. V těch moderních formách bugei, které rozlišují stupeň dovednosti udělením černého pásu, jsou tyto stupně odlišeny numericky jako shodan, nidan, sandan atd. Ale zatímco zkoumání významů kanji může vést k hlubšímu pochopení, může být i zavádějící a neopatrného může svést z cesty.

Začátečník, když se vydá na cestu bugei, uvědomí si, že se vydal napříč naprosto nepochopitelnou krajinou. Nic není známé. Postupuje pod vedením svého mistra a po čase se vynořují první orientační body. Bugeisha zjišťuje směr. Co se techniky týče, vidí ve svém učiteli standard, model, kterého se snaží dosáhnout, a postupně se k němu propracovává. Blíží se blíž a blíž vrcholu útesu. Po cestě přichází na určitá vyvýšená místa a odměnou jsou mu technické stupně nebo povýšení a tehdy si může na chvilku oddechnout a podívat se na schody, které vytesal, a změřit tak svůj postup.

Když dojde k místu, které vnímal jako svůj ideální cíl, cestovatel bugeisha k svému překvapení objeví něco docela jiného. Někdy to bude slovo mistra. Pravděpodobněji to bude lekce ztělesněná mistrovým fyzickým příkladem. V obou případech je ale bugeisha postaven před fakt, že to, co měl za dokonalou techniku, byl sotva úvod k ní. Otevřel se mu úplně nový pohled. Co bylo jeho cílem se ukázalo být jen průsmykem v horách. Takovým, který nabízí další široký výhled, který čeká na to, až jej prozkoumají. Místa, která bugeisha objeví, jej za to časem zavedou do dalších oblastí, které leží za horizontem momentálního zlepšování jeho umění.

A tak při odpočinku po dosaženém danu si bugeisha může dopřát možnosti podívat se zpět a zapřemýšlet nad svým pokrokem. Může se zastavit, aby pohlédl zpět, dolů na útes, který právě zdolal. Musí být ale připraven obrátit svůj pohled od výšek, které nedávno zdolal, znovu vpřed. Musí se připravit na stoupání na vrcholek, který se před ním najednou objevil.

Dave Lowry: Sword and the Brush – The Spirit of the Martial Arts. Shambhala, Boston & London 1995. Str. 35-36. Překlad Jaroslav Šíp

Dany techniky

1.DAN

Suwari waza
všechny techniky (zkoušející vybere techniky dle svého uvážení)
Hanmi hantachi waza
všechny techniky (zkoušející vybere techniky dle svého uvážení)
Tachi waza
všechny techniky (zkoušející vybere techniky dle svého uvážení)
Tanto dori
Randori, alespoň 10 různých technik proti každému útoku
všechny techniky (zkoušející vybere 2 – 3 útoky dle svého uvážení)
Chudan tsuki, Yodan tsuki, Shomen uchi, Yokomen uchi, Gyaku yokomen uchi, Ushiro

2.DAN

Suwari waza
všechny techniky (zkoušející vybere útoky dle svého uvážení)
Hanmi hantachi waza
všechny techniky (zkoušející vybere útoky dle svého uvážení)
Tachi waza
všechny techniky (zkoušející vybere útoky dle svého uvážení)
Ninin dori
Randori proti dvěma oponentům
zkoušející vybere 2 – 3 útoky dle svého uvážení
Chudan tsuki, Yodan tsuki, Shomen uchi, Yokomen uchi, Gyaku yokomen uchi, Ushiro Ken sabaki, jo sabaki
ikkyo (o&u), nikkyo, sankyo (o&u), gokyo, irimi nage, kote gaeshi (o&u), shiho nage (o&u), ude kime nage, soto/uchi kaiten nage
– od všeho alespoň 3 (v principu pohybu) různé formy, u gokyo jen 1
– u vybraných technik bude požádán o ukázku odpovídajících forem beze zbraně

3.DAN

Toshu henka
vlastní prezentace aikido zahrnující suwari, hanmi hantachi a tachi waza
musí obsahovat úchopy, seky i údery a úchopy zezadu, na cca 10 – 15 minut
Ken tai ken, ken tai jo
ikkyo (o&u), nikkyo, sankyo (o&u), gokyo, kote gaeshi, shiho nage
– od všeho alespoň 3 (v principu pohybu) různé formy, u gokyo jen 1
– u vybraných technik bude požádán o ukázku odpovídajících forem beze zbraně
Tachi dori, jo dori
chudan tsuki, jodan tsuki, uchi (shomen, yokomen, gyaku yokomen)
pro jo dori ještě velký sek s nápřahem nad hlavu, útok na koleno
– na každý útok alespoň 5 různých technik, vpravo i vlevo
– u vybraných technik bude požádán o ukázku odpovídajících forem beze zbraně

Yudansha – Mitsugi Saotome

Odstupňování mistrovských technických stupňů yudansha existuje z mnoha důvodů, nikoliv jen kvůli technickým dovednostem. Jen proto, že člověk získá určitý technický stupeň dan, neznamená to, že on či ona v daný okamžik získala onu technickou dovednost. Znamená to, že cítím, že onen člověk je na prahu a postupně doroste pro daný stupeň pod tlakem nové odpovědnosti.

Získat vyšší technický stupeň samozřejmě předpokládá určitou technickou zdatnost. Ale ta sama nepostačuje. Když sleduji, jak student cvičí, dívají se mé oči jinak. Vidím jeho či její osobnost, stejně jako růst. Často vím, jaký druh zvláštních obtíží musel student překonat. Mám dobrou představu, kolik dotyčná osoba udělala pro svoji skupinu, kolik odpovědnosti nese na svých bedrech a kolik toho on či ona udělal, aby pomohla ostatním. Znám společenský/sociální a duchovní růst a vůdcovské schopnosti dotyčného člověka.

Mnohokrát jsem dostal položenou otázku, jak byl měl student trénovat a jaké cíle mít na zřeteli pro každý z technických stupňů. Většinu z toho slovy nelze vyjádřit a musí vycházet ze srdce každého jedince tak, jak jeho porozumění narůstá. Malý návod ale dát mohu.

Trénink na shodan:

Cvičíte, abyste se stali začátečníkem, ne už jen hostem v dojo, ale studentem s velmi opravdovou odpovědností. Musíte studovat základní technickou formu a základní fyzikální principy, dokud není správný pohyb automatický a pocit přirozený.

Trénink na nidan:

Je potřeba zdůraznit a rozvíjet účinek pohybu. Je potřeba objevit funkční realitu pohybu a porozumět tomu, co opravdu funguje a proč.

Trénink na sandan:

Student musí rozvinout porozumění principu aiki a začít se vymaňovat ze vzorce technik.

Trénink na yondan:

Student musí objevit filozofii principu aiki a jeho vztah k technice. Technická forma musí být do hloubky propracovaná na základě tohoto porozumění a student musí vážně začít rozvíjet umění trénovat ostatní. Osobní trénink není postačující. Student musí chápat společenskou/sociální odpovědnost.

Trénink na godan:

Člověk musí z principu aiki učinit součást svého života, vypěstovat úžasného ducha, vůdcovské kvality a duchovní a společenské/sociální uplatnění principu aiki. Technika by měla být naprosto spontánní, není již technikou, ale principem, na kterém je založena. Přítomna musí být úplná oddanost tomuto umění a velký společenský/sociální a duchovní růst. Růst, jehož výsledkem není místní zájem o jedno dojo či jednu oblast, ale aktivní zájem o všechny studenty a lidi po celém světě.

Shihan Mitsugi Saotome, leden 1986: Anglický originál. Překlad Jaroslav Šíp

Úrovně dan – Nobuyoshi Tamura

Shodan:

SHO je start, začátek. Tělo je připravené odpovídat na instrukce a napodobovat formu jednotlivých technik. Začínáte mít hrubou představu, co aikido znamená. Nyní se musíte velmi snažit – pomalu, je-li to zapotřebí – procvičovat a ukazovat tak přesně a precizně, jak jen to lze.

Nidan:

K úkolům předchozí úrovně přidáte rychlost a energii a současně začnete ukazovat vzrůstající sílu mysli. Student to sám pozná tak, že má pocit zlepšení. Zkoušková komise musí pokrok uznat, spatří-li zřetelné směřování a orientaci práce.

Sandan:

Přichází porozumění kokyu ryoku; to se týká také vstupu do duchovní dimenze aikido. Začíná se projevovat cit k technickým detailům, přesnost a účinnost. Začíná být možné tyto kvality přenášet.

Yondan:

Na této technicky pokročilé úrovni začínáte cítit principy za technikami. Začíná být možné vést žáky po cestě vytyčené zakladatelem.

Godan:

Umění pracuje s principy a mysl, která začíná opouštět formu, již není dále spoutána vnějšími aspekty. Objevují se nové techniky jako odpověď na danou situaci.

Rokudan:

Technika je excelentní, pohyby jsou plynulé a plné energie. Pozorovateli to musí být zřejmé. Síla a fyzická mobilita jakož i čistota mysli se, zcela jednoznačně, spojují v pohybu a jsou rovněž vyjádřeny v každodenním životě.

Nanadan:

Existence je zproštěna všech mračen a jeví se ve své pravé podstatě, odhaujíc své pravé já. Osvobozen od pout, je svědkem radosti života tady a teď.

Hachidan:

Nad životem a smrtí je mysl čistá a otevřená, schopná spojovat protiklady. Protože nejsou, nemusí proti nim bojovat. Bez boje, bez nepřítele, je večným vítězem. Je svobodný ve své svobodě, bez jakýchkoli pout. O sensei řekl: “Když jsem stál proti nepříteli, stačilo, abych stál zpříma, bez čehokoli dalšího.” Jeho pohled zahrnuje a harmonizuje celek. Ale nic tady nekončí: I nejčistší voda se může zakalit, když vteče do bažin a tak nikdy nesmíte zapomenout mysl začátečníka, který právě dělá svůj první krok.

Shihan Nobuyoshi Tamura, 2001: Anglický originál. Překlad Jaroslav Šíp